Ministerstvo spravedlnosti nyní po dvanácti letech vydalo novou doporučující tabulku k určování výživného dětí. Tabulka slouží zejména jako vodítko k určení odpovídající výše výživného pro rodiče, kteří se chtějí mezi sebou na výši výživného dohodnout mimosoudně, ale lze ji použít i pro případy uvedení adekvátní výše požadovaného výživného pro dítě v návrhu na stanovení výživného soudem.
Důvodem pro vydání nové tabulky k určování výživného dětí byla zejména snaha reflektovat aktuální soudní praxi, kdy nová tabulka by měla lépe odrážet výši výživného stanoveného v praxi. Je však třeba dodat, že tabulku je nutné brát pouze jako vodítko, neboť tato dopadá na standardní případy, přičemž vždy je nutné současně vzít v potaz zvláštní okolnosti každého konkrétního případu. Tabulka například nezohledňuje zvýšené výdaje, které dítě může mít v souvislosti s vážným onemocněním, dále rovněž nemusí plně dopadat na případy rodičů s nadstandardními příjmy. Ministerstvo spravedlnosti v doporučujícím manuálu k práci s předmětnou tabulkou podotýká, že ačkoli tabulka pracuje se čtyřmi vývojovými etapami dítěte, je vhodné, aby pokud je dítě stále v rámci jedné věkové etapy, byl po 3 letech od předchozího určení výživného navýšen podíl výživného na příjmu povinného o 1 %.
Doporučující tabulka vypadá konkrétně takto:
| Etapa | Věk dítěte (zpravidla) | Podíl výživného na příjmu povinného | |||
| 1 vyživovací povinnost | 2 vyživovací povinnosti | 3 vyživovací povinnosti | 4 vyživovací povinnosti | ||
| Předškolní věk | 0–5 let | 14 % | 12 % | 10 % | 8 % |
| I. stupeň ZŠ | 6–10 let | 16 % | 14 % | 12 % | 10 % |
| II. stupeň ZŠ + nižší stupeň víceletého gymnázia | 11–15 let | 18 % | 16 % | 14 % | 12 % |
| SŠ a vyšší vzdělávání | 16 a více let | 20 % | 18 % | 16 % | 14 % |
| Kontrolní částka | Pevná spodní hranice | 66 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší) | 55 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší) | 50 % z příjmu nebo pevná spodní hranice (podle toho, která částka je vyšší) | |
Práce s tabulkou vypadá tak, že v prvním kroku určíme čistý příjem osoby povinné k placení výživného. Následně stanovíme životní etapu dítěte výběrem jedné ze čtyř vývojových etap dítěte obsažených v prvním sloupci tabulky. Třetí krok zohledňuje počet vyživovacích povinností rodiče povinného k placení předmětného výživného. V této fázi se berou v potaz všechny děti, vůči kterým má rodič vyživovací povinnost, přičemž se započte i dítě, vůči němuž se výživné stanovuje. V této fázi se protnutím řádku určené vývojové etapy dítěte s počtem vyživovacích povinností povinného rodiče dostaneme k příslušnému procentu, prostřednictvím něhož vypočteme předběžnou výši výživného z čistého příjmu povinného rodiče.
V následujících krocích výpočtu dochází ke korekci předběžně určené částky výživného. Ve čtvrtém kroku se totiž zohledňuje míra péče a styku s dítětem, kdy vycházíme z toho, kolik dní v měsíci povinný rodič fakticky pečuje o dané dítě, čímž mu v podstatě vynahrazuje určitou část výživného, které by dítěti jinak platil, neboť s touto skutečnou péčí jsou rovněž zpravidla spojeny výdaje na stravu, odívání apod. Zohledněny by měly být zejména ty dny v měsíci, kdy je dítě celý den včetně přespání u povinného rodiče. Takto stanovený počet dní v měsíci se následně vydělí číslem 30,4, čímž získáme hodnotu podílu péče. Částku výživného zohledňující péči vypočteme tak, že od čísla 1 odečteme hodnotu podílu péče vypočtenou v předchozím kroku a získaným výsledkem vynásobíme předběžnou částku výživného, kterou jsme vypočetli před korekcí (viz předchozí odstavec).
V posledním kroku dochází ke korekci výživného pomocí tzv. kontrolní částky. Tento postup má zajistit, aby součet všech vyživovacích povinností povinné osoby nedosahoval takové výše, kdy by hrozilo, že povinné osobě z jejího příjmu nezbude dostatečná částka na její vlastní živobytí. Tabulka v posledním řádku stanovuje příslušnou výši kontrolní částky, která by měla povinné osobě z jejího příjmu zůstat, přičemž jejím odečtením od čistého příjmu povinné osoby zjistíme maximální výši součtu vyživovacích povinností dané osoby. Mimo případy, kdy má osoba pouze jednu vyživovací povinnost, tabulka pracuje se dvěma způsoby stanovení kontrolní částky, a to stanovením pevné spodní částky a dále stanovením procenta z příjmu. Pevná spodní částka představuje tzv. nezabavitelnou částku, která se používá při výpočtu srážek z příjmu povinného v exekuci a oddlužení. Příslušná procentuální částka se určí podle příslušného sloupce tabulky dle počtu vyživovacích povinností osoby. Jako kontrolovaná částka pro účely korekce se potom používá pouze ta kontrolní částka (pevná nebo procentuální), která je vyšší.
Závěrem si dovolím říct, že ačkoli práce s novou tabulkou nebude zejména pro širokou veřejnost nejjednodušší, může však nový způsob orientačního výpočtu výživného dle této tabulky přinést způsob stanovení výše výživného, který bude dostatečně zohledňovat okolnosti týkající se faktického zapojení povinného rodiče v rámci styku a péče o dítě a dále rovněž majetkové poměry rodiče povinného k hrazení výživného a počet jeho vyživovacích povinností. Je vhodné zmínit, že za účelem zjednodušení práce s tabulkou vydalo Ministerstvo spravedlnosti kalkulačku pro výpočet výživného dle tabulky, která je ke stažení dostupná na této adrese: https://vyzivne.justice.cz/kalkulacka-vyzivneho/.
V případě, že sami řešíte právní problém týkající se péče o dítě a výživného, můžete se na naši kancelář obrátit, rádi vám s touto situací pomůžeme.
Mgr. Andrea Svobodová,
advokátní koncipientka